11.Kapitola (Part II)

11. srpna 2012 v 0:09 | Ell&Niks |  The Vampire Diaries - Never and Forever
*Z pohledu Ivy*
Ples byl v plném proudu.


Organizace se opravdu povedla. Lidé tančili a dobře se bavili. Aspoň na to vypadali. Se zděšeným výrazem jsem se koukala na parket, kde se momentálně svíjelo pár zjevně opilých odvážlivců, tančící na rychlou hudbu, přestože měli buď dlouhé šaty nebo kvádra. Mezi nimi Caroline a Rebecca, které si asi dokazovali která je lepší v tanci. Vypadali směšně. Směšně ale dobře jsem se díky nim bavila. Otočila jsem se zpátky k Mattovi, který jen kroutil hlavou.
Zahlédla jsem Bonnie. Šla po schodech do patra.
"Promiň, za chvilku jsem zpátky.." omluvila jsem se Mattovi a vydala se spěšně za Bonnie. Vyšla schody a zmizela za rohem. Přidala jsem do kroku, ale když jsem byla 2. patře, ona už nikde nebyla. Šla jsem dál, dům je rozlehlý, takže tu mohla někde být. Nejspíš mě zahlédla a tak se někam schovala, protože nikde nebyla. Došla jsem tak daleko, že už nebyla slyšet ani hudba a nikdo tu nebyl. Prošla jsem skoro celé patro a tak jsem rozhodla jít zpátky a vykašlat se na Bonnie, na kterou jsem chtěla trochu přitlačit ohledně toho kouzla.
Tak jsem se otočila a..
..A asi jsem na ní měla přitlačit dřív.
"Ivy, ty se prostě nikdy neponaučíš.." promluvil na mě chladným hlasem. Zdržela jsem se odpovědi. Jen jsem stála a.. čekala co chytrého ještě řekne. Všechny svaly v mém těle byly napjaté, připravené ihned zareagovat.
"Ale uznat, ač nerad, že tvoje strategie funguje opravdu na výbornou." Pokračoval výsměšným tónem.
"Jo, to máš pravdu. Funguje na výbornou." Odsekla jsem, neschopná vymyslet něco adekvátního co by ho uzemnilo. Bohužel, jeho ironie byla na místě. Moje strategie se začíná zadrhávat.
"Vzhledem k tomu že jsme se dlouho neviděli - což mi je nesmírně líto - bych s tebou rád probral jisté záležitosti. A také s tvou sestrou, samozřejmě."
"Promiň, ale nemám potřebu s tebou probírat 'jisté záležitosti.'" Už jsem se chystala odejít a neprobírat s Klausem něco, co bude nejspíš souviset s kůly a zabíjením.
Pak se ale ozval hlas Fay.

*Z pohledu Fay*

Klapání mých jehel se odráželo od stěn. Nahodila jsem můj vážný vraždící výraz a došla na konec chodby. Stála tam Ivy a..Klaus. Ovšemže.
"Vynecháváte mě z rodiných sešlostí? Zase? Že mě to překvapuje." usmála jsem se a posadila se do křesla. Klaus i Ivy na mě upřely své znechucené pohledy. Vždycky jsem byla třetí kolo u vozu, ať šlo o cokoliv a a kohokoliv. Asi tady pramení to, že spolehám sama na sebe a občas chytám zabijácké záchvaty.
"Jistě že ne. Jak bychom mohli zapomenout na naší malou zlobivou Fay?" řekl milým tatínkovským hláskem. Moje touha utrhnut mu hlavu každou vteřinou sílila. Viděla jsem na Ivy, že to cítí stejně.
"Měl bys vědět, " postavila jsem se a udělala pár kroků směrem k němu, "že jakmile se nám naskytne příležitost, tak chcípneš." Díky tomu, že můj obličej byl jen pár centimetrů od jeho, viděla jsem mu v očích strach. Pousmála jsem se a odešla. Ještě jsem slyšela, jak s ním Ivy třískla o zeď. Řekla mu, že doufá, že shnije v pekle.
Po našem krátkém rozhovoru jsem si musela jít dát skleničku k baru. Přisedl si ke mě ten poslední člověk, po kterém bych to chtěla. Elena Gilbertová, jejíž povaha mi tak hrozně leze krkem.
"Chci s tebou mluvit, Fay.." pronesla tichým hlasem. Otočila jsem se k ní a povzdechla.
"Fay jsem pro kámoše, pro tebe jsem Faylinn" rádoby sladce jsem se usmála. "Vlastně..nemám kámoše a Faylinn je odporný. Zůstaneme u Fay. To je fuk." mluvila jsem spíš sama se sebou.Už jsem měla několikátou skleničku a asi to na mě začínalo být znát.udiveně na mě zírala a snažila se vymáčknout.
"Nechci, aby se některému z mých přátel něco stalo. Doufám, že to chápeš." řekla nejistě.
"Zlato, mělo by ti už konečně dojít..že existujou i takoví, které nezajímá co chceš." posměšně jsem zareagovala.
"Tím jsem si jistá.Ale aspoň mám kolem sebe lidi, kteří se zajímají o mě, Fay." Tak to bylo ostré.Netušila jsem, že naše dvojnice umí být i zlá.
"Au..to zabolelo.Aby to nezabolelo i tebe, Eleno." pousmála jsem se a přátelsky jí chytila za ruku. Zbledla. Otočila jsem její rukou o 360 stupňů.Většina lidí už odešla, takže to nepřitahovalo moc pozornosti. Ona je ale tak hloupá, že začala křičet. Okamžitě přiběhl Stefan a odtáhl si jí někam pryč. Vteřinu po tom tu stál i Damon.
"Jdeš pozdě. Tvůj bratr se o ní už postaral. Jako vždycky." rýpla jsem si.
"S tebou to fakt neni jednoduchý, co?" ušklíbl se, přisedl si a dopil mou skleničku.

Předchozí část ...................................... Pokračování

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jsi Team Ivy x Team Fay ?

Team Ivy!
Team Fay!

Komentáře

1 Akelist Akelist | Web | 11. srpna 2012 v 0:13 | Reagovat

Krásné ! :D

2 Alexis Dark Alexis Dark | E-mail | Web | 11. srpna 2012 v 11:55 | Reagovat

Já ještě pořád nevím, kterou z nich mám radši... Asi Ivy? Ačkoliv já jsem většinou na ty zlý... Jinak super kapitola a moc se těším na další... Ale to setkání s "otcem" jste měly udělat trochu dramatičtější ;DD

3 Ell (Adminka) Ell (Adminka) | Web | 11. srpna 2012 v 11:59 | Reagovat

Díky díky

[2]: Taky si myslím, nějak jsme včera nechytli tu správnou múzu :D ale tak, dramat bude ještě dost :)

4 kikusa_93 kikusa_93 | 11. srpna 2012 v 14:49 | Reagovat

[2]: Všetko čo som k tejto kapitole chcela napísať si už napísala takže úplne s tebou súhlasím :D

5 Ally Ally | E-mail | 12. srpna 2012 v 8:11 | Reagovat

NADHERNÝ

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.