15.Kapitola

16. srpna 2012 v 18:38 | Niks |  The Vampire Diaries - Never and Forever
*Z pohledu Ivy*
Procházela jsem se městem a div jsem si vzteky nevytrhala všechny vlasy.


Nechápala jsem. To ale nikdo. Bonnie si stojí zatím, že průběh kouzla byl správný. Tím si ale není jistá u přísad. Tohle byl jediný pokus. Jasně, můžeme to zkusit znova, ale Klaus se už tak lehce nalákat nenechá.
"Sakra!" zaklela jsem sama pro sebe. Nikdo, kdo by na mě čuměl jako na blázna tu nebyl. Přemýšlela jsem, co mohlo být s přísadami špatně. Vztek mi sice poněkud lezl na mozek, přesto jsem ale mohla jakž takž jasně uvažovat. Napadlo mne, že někdo mohl něco udělat s těmi přísadami. Blbost. Všichni, kteří o tom věděli, chtěli Klause mrtvého, stejně jako já. Byla jsem tak zabraná do svých myšlenek, že jsem si nevšimla kdo to jde přede mnou. Elena. Mám pohnout se svým plánem?
"Oh, ahoj Ivy.. je mi líto že se to.. nepovedlo." Vypadala, jako by jí to taky štvalo. Přece jenom, chápu jí. Určitě by se mého otce taky ráda zbavila. Mohlo by být i pro její dobro..
"To mě taky." Odpověděla jsem tak rozzuřeně, že sebou cukla. "Promiň.." omluvila jsem se.
Mysl mi pracovala na plné obrátky.
Mám to udělat?
Udělej to! Vlastně jí tím docela pomůžeš.. Pro Klause už tak bude bezvýznamná.
Zničím jí tím život.. Sehrával se ve mně vnitřní boj. Tohle jsem přece chtěla udělat. Změkla jsem? Všimla jsem si náhrdelníku co měla na krku. Samozřejmě.
"Promiň.. ale.. musím to udělat.. Nesmím dovolit, aby Klaus stvořil další hybridy." Řekla jsem lítostivě.
"Cože?" koukala na mě nechápavě. Upřeně jsem se jí zadívala do očí.
"Nekřič. Až se probudíš, nebudeš vědět kdo ti to udělal. Nebudeš si pamatovat, že si se mnou mluvila. Ani že jsem mě potkala. Rozumíš mi?" Vím, že má na krku sporýš. Taky vím, že po proměně si dotyčný vzpomene na vše, co mu upír napovídal. Naštěstí to po mě neplatí. Nebude si pamatovat nic ani když má sporýš. Můj a Fayin nátlak je mnohem silnější než nátlak ostatních.
"Tak rozumíš mi?" zopakovala jsem ještě jednou, nějak se jí nechtělo do odpovědí.
"Rozumím ti." Řekla zastřeným hlasem a kývla.
"Dobře." Odtáhla jsem jí do temné uličky, v které nejméně hrozilo že by nás někdo uviděl.
Popadla jsem jí ze zadu pod krkem, kousla se do zápěstí a přimáčkla jí ho ke rtům. Nevydala ani hlásku ale cukala sebou tak, že se mi skoro vykroutila. Když jsem si myslela že už v sobě má dost mé krve, odtrhla jsem od ní svou ruku.
"Je mi to líto.. Nebo není? Na tom už nezáleží.. Promiň, Eleno." A cukla jsem jí s hlavou tak, že to křuplo. Zlomila jsem jí vaz. Uvolnila jsem sevření, její tělo bezvládně spadlo k zemi.
Jen jsem tam stála a zhluboka dýchala. Snažila jsem se uklidnit. Byla jsem naštvaná, zuřila jsem. Já jsem ta hodná, že? Tak proč dělám tohle? Nezabila jsem jí, nechápu teda proč mě to tak bere. Zatřásla jsem se, jako bych se snažila všechny své emoce setřást. Radši jsem se soustředila na to, kam sakra dám Elenino tělo, než se znovu probudí. Menší zádrhel.
Byli tu prostě holé zdi a pár velký popelnic. Perfektní. Nic lepšího než odtáhnout jí za ty popelnice mě prostě nenapadlo. Stejně se vzbudí brzo. Navíc puch který se line z popelnic to jen urychlí.
Potom jsem hned vyrazila do mého bytu. Lehla jsem si na gauč a zírala do stropu. Televize byla zapnutá jen jako kulisa. Po chvilce jsem usnula.
O pár hodin později mě probudilo zapípání esemesky. Začala jsem číst těch pár slov.
Přijď k nám. Hned. stálo v ní. Byla od Stefana. Okamžitě mi to docvaklo. Už to vědí.
Sebrala jsem se a běžela k nim. Tentokrát jsem se vykašlala na zvonek a rovnou šla dovnitř. Našla jsem je hned v tom obýváku jako z muzea. Na sedačkách seděla Bonnie, která vypadala pořád unaveně a teď ke všemu otřeseně. Vedle ní seděl Damon, takový jakého jsem ještě neviděla. Hypnotizoval Elenu ale.. skoro se slzami v očích. Na další sedačce seděla Elena u Stefana, který jí uklidňoval. Všichni mi pokynuli na pozdrav. Bylo mi jich všech skoro až líto. Nasadila jsem překvapený výraz, sedla si na křeslo a opřela se lokty o kolena.
"Co se stalo?" zírala jsem na Elenu.
"Vůbec.. vůbec nevíme. Přišla k nám a.." začal Stefan ale ani to nedořekl. Elena vzlykla. Pořád byla člověk. Relativně. Ještě se nenapila krve.
"Zatím nedokončila přeměnu ale.. rozhodla se, že jí dokončí. Pomůžu jí v tom. Ve všem. Bude v pořádku." Pokračoval Stefan.
"Kdo to mohl udělat?" zeptala jsem se šokovaně.
"Téměř kdokoli, kdo chce Klause bez přísunu hybridů." Řekl Damon podrážděně.
"Moc světla.." postěžovala si Elena. Bonnie běžela urychleně zatáhnout závěsy.
"Budeš v pořádku. Slibuji." Pošeptal Eleně Stefan a pohladil ji po tváři. Damon se odvrátil a zvednul se. Kývl na mě a na Stefana naznačujíc ať jdeme za ním. Zvedla jsem se, Stefan nás po chvíli následoval. Skončili jsme v jakémsi salónku.
"Tohle není dobrý." Řekla jsem.
"Vlastně.. Klaus by nám konečně mohl dát pokoj, když už Elenu nepotřebuje." Řekl pohrdavě Damon.
"Brzy se bude muset napít.." upozornil Stefan.
"Na těch tvých veveřičkách? To bude šťastná." Pokoušel se Damon zavtipkovat.
"Aspoň nepovraždí celé město." Odpověděl Stefan.
"Nechte si.." Chtěla jsem jim říct ať si to své bratříčkování nechají na potom ale přerušil mě křik. Bylo to stěží slyšet, ale my jsme to slyšeli naprosto zřetelně. Všichni jsme se po sobě podívali. Následovali další přidušené výkřiky. Na nic jsme už nečekali a rychle se rozběhli do místnosti kde jsme nechali Elenu s.. O můj bože. Damon rozrazil dveře a.. zastavil se. Naprosto strnul. Natáhla jsem se přes něj abych měla dobrý výhled. Stefan se prorval přes něj ale strnul naprosto stejně.
"Eleno.." řekl potichu. Odpovědí mu byli jen nějaké zvuky. Pozorovala jsem to s pootevřenými ústy. Bonnie ležela na zemi a u ní se nakláněla Elena. Na podlaze pod Bonnie byli viditelné kapičky krve. Elena právě zabíjela Bonnie. Odtrhla se od ní. Čekala jsem až se na nás podívá a bude plakat nebo něco takového. Za pár vteřin se na nás opravdu podívala ale.. Neplakala. Ani nevypadala smutně.
Usmívala se.

Předchozí kapitola........................................Následující kapitola

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Jsi Team Ivy x Team Fay ?

Team Ivy!
Team Fay!

Komentáře

1 Alexis Dark Alexis Dark | E-mail | Web | 16. srpna 2012 v 19:02 | Reagovat

Ajej....

2 Wolfie Wolfie | E-mail | Web | 17. srpna 2012 v 12:15 | Reagovat

No, tak to bude ještě hodně zajímavé... :-)

3 Sophiana* Sophiana* | Web | 17. srpna 2012 v 13:57 | Reagovat

Hezký blog;))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.