19. Kapitola

23. srpna 2012 v 21:42 | Niks&Ell |  The Vampire Diaries - Never and Forever
*Z pohledu Ivy*
Měla jsem namířeno k Salvatorům.
Má to být něco na způsob setkání, kde si všichni nejspíš budou vylévat srdce a plakat. Tyler je mrtvý. Caroline to zvládá docela špatně a Fay.. Fay, která se o nikoho nestará, vypadá, že jí to přece jenom taky zasáhlo. Pořádně jsem to zpackala a jsem si toho vědoma. Za tohle všechno můžu já.

Přeměnila jsem Elenu, která způsobila Bonniinu smrt, a jelikož Elena je teď upír, zemřeli všichni hybridi.. spolu s Tyiem. Přesto, že jsem s ním nijak moc nekamarádila, byla jsem z toho smutná. Příliš moc špatných událostí, které se udály za tak krátkou chvíli. Potřebovala jsem se z toho všeho přemýšlení nějak dostat. Zoufale. Neuvědomila jsem si že za mnou někdo jde, než mě nečekaně objal kolem ramen. Otočila jsem se a..
"Bene.." vydechla jsem a pomalu se mi po tváři začal rozlévat úsměv. Na tu malou chvíli jsem zapomněla, že jsem na něj vlastně naštvaná.
"Ivy.. Rád tě vidím." Řekl a objal mě. Nechápavě jsem se zamračila, ale to už neviděl, protože mě stiskl v objetí. Voněl pořád tak krásně, jako vypadal. I přesto jsem se vymanila z jeho sevření a s pozvednutým obočím jsem se na něj významně podívala.
"Ale no tak.. přece nemůžeš být po tak dlouhé době pořád uražená.." podíval se na mě psíma očima. Jasně že jsem pořád uražená! Jednou jsem na něj narazila ve městě, kde zabíjel skoro každého na kterého narazil. Byl čerstvě přeměněný a ničemu nerozuměl. Jako malé štěně kterého jsem se ujala. Stali jsme se opravdu dobrými kamarády ale.. já chtěla víc. On zjevně ne, takže mě odmítnul a potom prostě.. zmizel z povrchu zemského. Kdo by po tomhle nebyl naštvaný?
"Jasně že ne.." zasmála jsem se a dala jsem si pozor aby to vyznělo tak ironicky, jak jsem to myslela.
"Omlouvám se.. vím, že to bylo naprosto hloupý, jen tak zmizet." Začal.
"Vážně? Nepovídej." Snažila jsem se potlačit smích. Byl tak roztomilý, když se omlouval.
"Ivy.. přece na mě nemůžeš být na věky věků naštvaná."
"Nepodceňuj mě." Nikdy jsem na něho nedokázala být naštvaná dlouho a on to bohužel moc dobře věděl.
"Tebe nikdy." Řekl sarkasticky. Občas jsme si až moc podobní. Ignorovala jsem to.
"Hele, nemysli si, že si sem zase nakráčíš, a všechno bude najednou v pohodě. Neobtěžoval ses ani říct blbý čau. Toto bylo tak složitý? Pochopila bych to!" mírně jsem zvyšovala hlas.
"Ale.."
"Žádný ale!" přerušila jsem ho. "Prostě jsi zdrhl jako malý kluk! Po tom co všechno jsem pro tebe udělala? Vážně?" Poté co zmizel, moje ego výrazně kleslo pod bod mrazu.
"Opravdu mě to mrzí Ivy.. Odpustíš mi?" opět na mě smutně koukl. Usmála jsem se na něj. Byl vážně až moc úžasný na to, abych na něj byla věčně naštvaná.
"To si ještě budu muset promyslet." Mrkla jsem na něj a obrátila se k odchodu. Celou zbývající cestu k Salvatorům jsem se přiblble usmívala. Jsem ráda, že se tu objevil zrovna teď. Konečně někdo, s kým je pořádná zábava. Někdo, s kým je zábava a přitom mě má taky trochu rád. Už jsem skoro stála přede dveřmi a chystala se zaklepat ale na okamžik jsem se zasekla a zaposlouchala se do hlasů, které z domu vycházeli. Nerozuměla jsem přesně slovům ale rozeznávala komu patří. Dva lidi, kteří se dali očekávat ale přesto mě to překvapilo.
Elena a Elijah?

*Z pohledu Fay*

Válela jsem se na gauči mezi kupou polštářů, odkud jsem nehodlala už nikdy vylézt. Sdílela jsem pohovku s vysypaným popcornem. Hlasitá hudba přebíjela zvuk vyzvánění mobilu. Střídavě mi volal Stefan, Damon, a dokonce i Ivy. Nejsem si jistá, jestli to bylo proto, že chtěli zjistit jestli jsem proměnila Elenu a nebo kvůli..němu. Podle toho, jak mě tu všichni naprosto zbožňují spíš to první. Popadla jsem jeden z polštářů a přimáčkla si ho na obličej. Zaslechla jsem nějaké kroky, ale prostě jsem zůstala ležet. Nějak mě nic nezajímalo. Ve dvěřích se objevil Damon. Posadil se na gauč, na kterém jsem ležela. Udiveně se na mě podíval, jako by jsem byla modrá.
"Copak odsud nehodláš nikdy vylézt?" koukal na mě jako na blázna.
"Ne." zakřenila jsem se na něj. "Ještě něco?" odfrkla jsem protivně. Povzdechl si a podíval se na mě.
"Uhni kousek." Aha. Ještě před týdnem bych z toho jásala. Řekněme že tohle bych teď uvítala jen od jednoho člověka, a ten je tak trochu mimo dosah.
"To určitě." nahodila jsem ironický úsměv a zakoulela očima. Pokrčil rameny a prostě se vmáčkl vedle mě. Odstrkovala jsem ho pryč, ale vzhledem k tomu, že už jsem se nenakrmila týden, byla jsem dost slabá. Bez zeptání mi položil hlavu na jeho hruď.
"To je..popcorn?" vytáhl z pod sebe pár drobků. Jen jsem něco zabručela a on se zasmál. "Tak to je supernechutný." Neměla jsem zrovna náladu na uklízení. Neměla jsem náladu ani na něj a jeho naprosto dokonalý smích.
"Bojíš se, že udělám něco šílenýho a povraždím půlku města. Proto si tu, že?" otočila jsem se k němu s vychytralým výrazem.
"Je těžko uvěřitelný že jsem tu prostě jen tak? Protože jsem se o tebe bál?" ztišil hlas.
"Jo, je." začínám být mistr v krátkých odpovědích. S úsměvem zavrtěl hlavou.
"Měla by ses u nás zastavit. Elijah se vrátil do města a něco plánuje proti Klausovi." Strnula jsem. Elijah mě vždycky nenáviděl a já jeho. A oni jsou neskutečně hloupí, pokud si myslí, že Klause zabije. Nikdy na to neměl.
"O důvod víc tam nechodit." Zaslechla jsem další kroky. Damon to taky postřehl. Asi začínám být populární. K mému potěšení ale do dveří vešel Ben. Zarazil se ale ve chvíli, kdy nás viděl. Podívala jsem se na Damona s prosebným výrazem.
"Už půjdu. Kdybys chtěla, ozvi se mi." Sotva odešel, Ben se na mě šibalsky usmál.
"Narušil jsem vám něco?" zdvořile se optal. Stál tam opírajíc se o dveřní rám. Nechápu, jak se s ním můžu chtít jen přátelit. Vždycky byl pěkný. Hodně.
"Ne..jen se přišel ujistit, že jsem nezešílela." prohrábla jsem si vlasy, které na to, že jsou týden nemyté vypadali pořád ucházejícně. Díky bohu. Posadila jsem se a usmála se na něj. Sedl si vedle mě s ustaraným obličejem.
"Stalo se něco?" Nevěděla jsem, jestli mám mluvit. Pořád jsem z toho byla mimo. Nikdy bych neřekla, že mě něco takového tolik rozhodí.
"Před týdnem jsem ztratila někoho blízkého." řekla jsem nejistě. "Neznali jsme se dlouho ale..hodně jsme si rozumněli."
"To mě mrzí." Objal mě.

Předchozí část..........................................Pokračování

 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Jsi Team Ivy x Team Fay ?

Team Ivy!
Team Fay!

Komentáře

1 Lady Pets♥ Lady Pets♥ | Web | 24. srpna 2012 v 20:32 | Reagovat

zajímavé a díky,že jsi respektovala moje pravidla,ohledně reklam ;)
P.S.
Ale na mě je tenhle dess moc tmavý,ae asi to tak má být =)

2 P-GS P-GS | Web | 24. srpna 2012 v 20:46 | Reagovat

Děkuju:)

3 Alexis Dark Alexis Dark | E-mail | Web | 24. srpna 2012 v 21:30 | Reagovat

Wow! Super kapitola. Už aby tu byla další! :-D (Doufám, že přibude ještě dneska :-D)

4 Alexis Dark Alexis Dark | E-mail | Web | 26. srpna 2012 v 19:55 | Reagovat

Takže se asi nedočkám další kapitoly...

5 Niks Niks | Web | 26. srpna 2012 v 20:03 | Reagovat

[4]: Omlouváme se, ale měly jsme hodně nabitý víkend a nenašel se čas na psaní.. Už se na tom ale pracuje :)

6 PunyPixie PunyPixie | Web | 1. září 2012 v 0:32 | Reagovat

Zajímavé. FF moc nemusím, ale tohle jsem zhltla očima')

7 Niks Niks | Web | 1. září 2012 v 0:36 | Reagovat

[6]: To nás moc těší :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.