20. Kapitola

26. srpna 2012 v 23:47 | Niks |  The Vampire Diaries - Never and Forever
*Z pohledu Ivy*
Grill začíná pomalu být místo všech temných setkání.



Šla jsem za Fay. Připadala jsem si trochu jako ve snu. Zní to tak normálně. Jedna sestra napíše té druhé, jestli se mohou sejít v hospodě, že by měli něco probrat. Jaká to rodinná idylka. Zajít si na sklenku červeného a rozebírat kdo s kým to momentálně táhne. Kéž by. Občas bych si přála, abychom byli aspoň částečně normální rodina. Místo toho se mě skoro každý pokusil minimálně jednou zabít. To se někdo umí správně narodit. Přesto mi ale vrtá hlavou, proč že mě to Fay tak náhle potřebuje vidět. Rozhodně to nebude, jenom abychom si hezky sestersky potlachaly. Nejsem naivní. Čím víc jsem nad tím přemýšlela, tím víc mě zachvacoval děs, že něco ví. Například něco o Elenině přeměně. Jsem si jistá, že kdyby mohla, hned by za všemi rychle běžela a vše jim řekla, jen aby mě mohla zničit. Čam vymyslet s nějakou historku. No, není to úžasný sestra? Otevřela jsem dveře vedoucí do Grillu a zastavila se, abych se porozhlédla. Její zářivě červené vlasy se nedaly přehlídnout. Seděla u jednoho stolu, nehty nedočkavě a zjevně trochu podrážděně klepala do stolku. Vždycky jsem obdivovala, že ačkoli se tváří neurčitě, pořád to vypadá nesnesitelně arogantně. Nebo možná ne.. já jsem předpojatá. Povzdechla jsem si, narovnala se abych vypadal neohroženě a zamířila k ní. Ne, že bych tu svou neohroženost musela předstírat. Když si mě všimla, hned se usmála. Tím jejím vlastním úsměvem, kterým říká, že kdyby mohla, bylo by o mě. Oplatila jsem jí úsměv.
"Ráda tě vidím, Ivy." Řekla ironicky a zvlášť zdůraznila mé jméno. Naklonila jsem hlavu na stranu a zasmála se.
"Ale no tak, Fay.. Obě dobře víme, že to není pravda." Odpověděla jsem.
"Dobře.. Nechci být ulhaná.. Jako třeba někdo, že ano?" Upřeně se na mě zadívala a zamrkala. Sakra.
"Jako třeba, kdo? O čem to proboha zase mluvíš?" Hlavně se držet role a nenechat na sobě nic znát.
"Víš, díky tvým výstřelkům s Elenou, si teď všichni myslí že jsem to udělala já.. teda, chápu proč si to udělala a.. musím říct že si mě opravdu ohromila.."
"Počkej, počkej.. ty si myslíš že jsem proměnila Elenu?" Rádoby jsem se zarazila a překvapeně na ní koukala.
"Ano, přesně to si myslím.. Musel to být hybrid.. díky tomu už aspoň není tak nudná ochranitelská malá holčička.." Usmála se.
"Neudělala jsem to.."
"Ivy! Ve městě jsou čtyři hybridi.. Já, Tyler, který by to neudělal, protože není hloupý, Klaus, který by přišel o své služky a pak.. pak tu máme tebe.. která se chce zbavit Klause a hybridů.."
"To ale chceš taky.." Oponovala jsem jí.
"Ale já to nebyla, o tom bych asi něco věděla.."
"Třeba je tu někdo další.. někdo, o kom nevíme.. nebo to mohl uděl Tyi, v těch svých záchvatech vzteku." Dál jsem jí zkoušela přesvědčit.
"A proč bych ti to měla asi věřit? Máš perfektní důvody proč to udělat.. a vím dobře, že nejsi takový svatoušek, na jakého si hraješ." Mrkla na mě.
"Neudělala bych to.. Kdybych to udělala, a ostatní by se to dozvěděli, mohla bych se s tímhle městem rozloučit.. což je momentálně to poslední co potřebuji, když je tu Klaus.."
V tom jí zapípal mobil. Začala v něm něco číst a po tváři se jí rozlil úsměv, jenž mi připadal skoro až upřímný. Když si to uvědomila, zase se vrátila ke svému typickému výrazu.
"Musím jít.. ale chci, abys věděla, že ti nevěřím v tom, že si to nebyla ty." Řekla mi výstražným tónem ale přesto jsem viděla, že mým teoriím, kdo by mohl být viníkem, trošku uvěřila. Odkráčela.
Začala jsem zírat na své nehty a kontrolovala si nepřítomně stav mého laku. Vypadal perfektně.
"Ivy.. můžu tě na chvíli vyrušit?" vzhlédla jsem k blonďákovi, který usedl na židli přede mě.
"Matte?"
"Chtěl bych se ti omluvit.. já.. prostě, tohle špatně snáším.. To s mojí sestrou a všechno kolem.." Chytil mě za ruku. "Zachoval jsem se jako pitomec.. a mrzí mě to protože.." Na chvíli se odmlčel. "protože si myslím že.. ty jsi jiná než všichni ti ostatní.. Nevím, prostě.. něco na tobě je.." zasmál se a hypnotizoval při tom stůl.
"Mrzí mě že jsem ti to neřekla dřív ale přesně téhle reakce jsem se bála.."
"Říkám, že jsem se zachoval jako pitomec.."
"Vlastně ses zachoval, tak jak ses zachovat měl.. Slyšela jsem o tom všem co si s upíry zažil, takže to chápu."
"Děkuju." Usmál se a naklonil se přes stůl aby mě políbil.
Vzhledem k tomu, že byl v pracovní době, musel zase rychle odejít. Už jsem se chystala zvednout a jít jenže..
"Bene? Vážně?" Koukal na mě legračním pohledem a přitom groteskně zvedal obočí. Dokonce i přitom vypadal tak strašně hezky. Zase jsem se na něm zasekla pohledem. Ihned jsem si dala imaginární facku. Bože!

Předchozí část..........................................Pokračování

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Jsi Team Ivy x Team Fay ?

Team Ivy!
Team Fay!

Komentáře

1 kikusa_93 kikusa_93 | 28. srpna 2012 v 19:27 | Reagovat

Som zvedavá čo Fay tak potešilo a ako sa to bude vyvíjať medzi Mattom a Ivy ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.