23. Kapitola

5. září 2012 v 17:54 | Niks |  The Vampire Diaries - Never and Forever
Ahoj :)
Předem se vám musím omluvit za to, že intervaly mezi kapitolami se trošku protahují. Začala škola a i přesto, že je teprve třetí den, už teď se nám to všechno pěkně nakupilo. Rozhodně neplánujeme s povídkou skončit, psát jednou za týden ani tak podobně. Snažíme se psát maximálně po třech dnech od předchozí části. Ale ne vždy to asi půjde. Rozhodně se ale vynasnažíme :) Takže, teď už nebudu zdržovat a přidávám novou kapitolu :) Moc děkujeme všem co čtou a obzvláště těm, kteří píšou komentáře, neskutečně to potěší a získáváme tak chuť na další psaní. Takže, užijte si kapitolu. Teda doufám že si jí užijete. No to je jedno, hezké čtení :)

*Z pohledu Ivy*
Někdo mě sleduje.



Nebo spíše něco? Byla jsem v hustém lese a slunce už pomalu zapadalo. Stmívalo se a já věděla, že je něco za mnou. Sleduje mě to a já opravdu netoužím mít další obrovskou ránu na noze. Na kráse to moc nepřidává. Naštěstí se to už ale zahojilo. Další křupnutí větvičky. Instinktivně jsem zrychlila. K Salvatorům je to ještě docela daleko. Měla jsem tam urychleně přijít. Urychleně u nich většinou znamená, že se něco děje. Nějak jsem pozapomněla na to, že mě někdo chce s kolíkem v hrudi a tak jsem se vydala lesem. Moc chytré. Tentokrát jsem opravdu uslyšela krok. Žádné křupání, šustění listí ale opravdový zvuk toho, jak někdo jde. Zastavila jsem se a prudce se otočila. Tam za mnou jsem něco viděla. Jen neznatelně, ale zdálo se mi to jako postava. Nebo už jen trpím paranoiou? Karma je mrcha. Většinou se lidi bojí mě, v opačném případě jen hodně zřídka. Začala jsem pomalu ustupovat. Malá část mě se tam chtěla rozběhnout a pěkně mu rozbít obličej. Naštěstí jsem byla dostatečně rozumná a nehodlala se do toho pouštět, když vlastně ani nevím co je zač. A to, že má zbraň která nějakým způsobem zabraňuje hojení, jen moje rozhodnutí utvrzovala. Vedle jsem zase něco uslyšela a i když jsem tu postavu nechtěla spustit z očí, otočila jsem se za tím zvukem. Postřehla jsem jen veverku která právě lezla na strom. Zase jsem se podívala na tu postavu.. jenže ta tam už nestála. Do háje. Rozeběhla jsem se, jak nejlíp jsem dokázala a k Salvatorům jsem přišla tak skvěle vypadající, že to nejspíš vypadalo jako kdyby mě přejel parní válec. Kašlala jsem na to. Vešla jsem dovnitř a chtěla je jít hledat do obýváku ale tentokrát všichni stáli už u schodů. Všichni znamená Stefan a Damon. Drala se mi na jazyk otázka, kde je Bonnie. Uvědomila jsem si to až po chvilce. I když byla otravná a nenáviděla mě, jistým způsobem ve mně její smrt a náhlá vzpomínka na ní vyvolala lítost. Naše skupina se postupně rozpadala. Bylo mi z toho na nic. Rychle jsem ale tyhle myšlenky zase zahnala a zaměřila se znovu na ty dva. Vypadali roztrpčeně. Stefan vypadal ustaraně a vynervovaně, za to Damon vypadal tak, že by jednoduše nabral na kolík vše, co by mu snad stálo v cestě. Obrnila jsem se proti nějaké špatné zprávě.
"Takže.. co je tak naléhavého že jsem musela urychleně přijít?" zeptala jsem se už teď trošku vykolejená z toho, co asi přijde.
"O Caroline.." promluvil mluvčí Stefan. Jako vždy.
"Co je s Caroline?" optala jsem se nechápavě.
"Ten hajzl! Nejspíš si vzal něco jako rukojmí.." Ujal se překvapivě slova Damon. Řekl to naštvaným a značně znechuceným tónem. Hned jsem věděla kdo je ten hajzl.
"Jste si tím jistí? V lese mě určitě sledoval.." Poznamenala jsem, i když jsem věděla že je to úplně jedno.
"Jsme si tím jistí.."
"Je naštěstí dostatečně taktní a dostáváme vzkazy." usmál se ironicky Damon. Vypadal nervózně. Oběma jim na Caroline záleželo. Damon se sice vždycky tváří, že mu jsou všichni ukradení, ale pravdou je že se stará. Ani jeden by ji nenechal umřít. Ani já ne. Přestože na mě Caroline poslední dobou taky nebyla zrovna nejmilejší, nechtěla jsem aby jí někdo zabil. Nejspíš jen kvůli mně a Fay. Vypadá to, že jsme jeho hlavním cílem. Dalo by se říci, že jsme spolu chvíli kamarádili. Pokud tomu jde tak říkat.
"Nejspíš nás.. mě a Fay, touží vidět." Řekla jsem to, co už musí být všem jasné.
"Ale proč by zajala Caroline.. nemůže si být jistý, že Fay se bude chtít zapojit a Car pomoct." Odpověděl Stefan. Měl pravdu. Zdá se, že o nás asi něco ví, takže musí vědět i to že Fay by nedala všanc svojí existenci jen tak pro někoho.
"Nechávám vás polemizovat.. a půjdu navštívit svojí ledničku.." mrknul na nás Damon a odešel do sklepa. Vypadá, že to potřebuje.
"Jasně, ale.. když ne nás, koho chce vylákat? Zatím šel je po nás.." Koukal na mě Stefan stejně nechápavě jako já na něho. Měl svraštěné obočí a tvářil se hodně zadumaně. Ale nemusel se namáhat odpovídat. Odpověď totiž přišla sama.
Objevil se tady skoro nepozorovaně. Hned jak jsem ho uviděla, chtěla jsem se na něj vrhnout a utrhnout mu hlavu. Vztek ve mně se rval na povrch a zbývala jen chvíle než vybouchnu. A to mi stačil jen pohled.
"Uklidni se Ivy.. nepřišel jsem bojovat." Odpověděl mi arogantně.
"Tak co tady sakra děláš?" zařvala jsem na Klause.
"Přišel jsem vám pomoct.. slyšel jsem, že Caroline je unesena." Tvářil se upřímně. Ohledně toho, že nám chce pomoct s Caroline, jsem mu věřila. Viděla jsem ho s ní jen párkrát ale stačilo mi to k tomu, abych viděla že s ní je úplně jiný. Podívala jsem se na Stefana, který na Klause zíral s vytřeštěnýma očima a bylo vidět že mu nevěří. Vyslala jsem k němu uklidňující pohled a kývnutí. Povzdechla jsem.
"Předpokládám, že víc proč jí někdo unesl." Odpověď už mi ale byla jasná. I on na mě koukal tak, že si určitě myslel, jestli nejsem úplně blbá. Poté se ale hned zatvářil skoro až smutně.
"Kvůli mně."

Předchozí část..........................................Pokračování

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jsi Team Ivy x Team Fay ?

Team Ivy!
Team Fay!

Komentáře

1 Alexis Dark Alexis Dark | E-mail | Web | 5. září 2012 v 18:52 | Reagovat

Promiň, teď nemám čas na čtení, ale přečtu si to večer...

2 Em. | ultimate-selenagomez Em. | ultimate-selenagomez | Web | 7. září 2012 v 20:32 | Reagovat

Krásný blog!!:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.