34. Kapitola

18. října 2012 v 22:39 | Ell |  The Vampire Diaries - Never and Forever
Nejdříve bych se chtěla omluvit, že jsem poslední dobou moc nevyvíjela iniciativu. Všichni to určitě znáte, není čas. A když je, tak vás prostě nic nenapadne. Také se v mém životě stalo pár věcí, po kterých nemáte náladu na nic.. ale už jsem snad zase chytla můzu a doufám, že už to bude lepší.

*Z pohledu Fay*
Občas si říkám, že se tohle všechno prostě nemůže dít. Trávila jsem stovky let nenáviděním mé rodiny. Teď je to všechno co mám. Sledovala jsem Klause a jeho šťastný pohled. Seděla jsem s ním v grillu a on zrovna s někým volal. Bylo očividné, že to byla Caroline.

Myslím, že se to mezi nimi dobře vyvíjí. Nevím, co se stalo, když ji zachránil. Jsem si jistá, že mi to z té jeho radosti stejně vyžvaní. Konečně zavěsil a bylo vidět, že se snaží se pořád tak hloupě neusmívat. Přisedl si.
"Je šílený, že jsem stejně stará jako tvoje malá blondýna." Pousmála jsem se a hodila do sebe zbytek jakéhosi neznámého pití, které mi objednal. Málem jsem to vyprskla. Sledoval mě s rebelským úsměvem.
"To byla voda?!" Zeptala jsem se vyděšeně. Nepřestával se usmívat.
"Říkám si, že bych tě měl začít správně vychovávat. Docela to přeháníš. Měla bys abstinovat. Opilé holky nejsou sexy." Zasmál se.
"Ach bože Klausi, ty si vážně hotový tyran!" Zahrála jsem zmučenou dcerku a objednala nám vodku. Zakroutila jsem hlavou. Je neuvěřitelné, jak dětinsky se chová, když je..šťastný.
"Promiň, trochu jsem to přehnal, uznávám." Nahodil hraný provinilý pohled.
"Takže s Caroline to vypadá dobře, že?" Pousmála jsem se nad tím, jak se při zmíňce jejího jména začal tvářit jako sluníčko.
"Nechci o tom mluvit." Pokrčil rameny ale pořád se tvářil stejně unešeně.
"Ale ano, chceš." Kývla jsem. Prohrábl si vlasy a spokojeně zakýval hlavou.
"Ve skutečnosti se bojím." Přiznal a jeho šťastný výraz trochu pohasl. "Mám strach že to zkazím. Protože vím, že pro ni nejsem dost dobrý. Ona je plná všech těch dobrých věcí a já jsem já. Ona miluje nakupování, romantické filmy a své přátele. Já miluju zabíjení, krev a pocit moci. Je docela těžké udržovat vztah za těhle okolností." Hypnotizoval pohledem podlahu a já jsem se musela usmívat. Svět by měl Caroline poděkovat.
"Někdo tu bestii v tobě trochu udupat musel. Prostě zkus nezabíjet lidi, které má ráda. Vlastně..radši nikoho. A myslím, že to bude dobré." Tím jsem si sice jistá nebyla, ale co mu mám říct, že. Vzpoměla jsem si, proč jsem přišla. "Ale chtěla jsem se tě zeptat na něco jiného. Aaron je mrtvý. Proto se Ivy a Damonovi podařilo mě zachránit. A potřebujeme vědět, jak je to možné." Klaus se zatvářil vyděšeně.
"Já..musím hned teď jet něco zkontrolovat. Brzy se ti ozvu co jsem zjistil. Myslím že možná vím, co se stalo." Okamžitě vstal a byl pryč dřív, než jsem se stačila na cokoliv zeptat. Tak fajn.
Když jsem se zrovna chystala odejít, do místnosti vešel Damon. To není dobrý. Díky poslednímu týdnu Ivyině snaze mě rozptylovat jsem na celou tu věc nemyslela. Super. Postřehl mě a nevrl zamířil směrem sem. Zpanikařila jsem, ale snažila se dělat, že mě nic nezajímá. Vstala jsem a chystala se odejít, než ho napadne semnou mluvit.
"Fay! Počkej.." Pozdě. "Nechceš se jít projít?" Zeptal se mě.
"To jako vážně?" Ironicky jsem se zasmála nad jeho chováním.
"Ale notak. Proč si tak podrážděná?" Zeptal se rádoby nechápavě. Myslím, že tomu rozuměl dokonale. Dala jsem se na odchod. Následoval mě. Mlčky šel vedle mě až po chvíli, kdy jsme došli do malého parku na náměstí. Najednou byl předemnou.
"Tak řekneš mi, co se děje?" Kéž bych mohla věřit tomu, že ho to zajímá.
"Nic se neděje. Měl by sis najít někoho jiného, za kým budeš lézt, když zrovna Elena nemůže. Já tohle nemám zapotřebí." Zvýšila jsem hlas, překonala se a podívala se mu do očí, aby to bylo efektivnější. Bože, jeho oči. Ne, mlč Faylinn." Zamračil se a chvilku vypadal, jako by mu uletěli včely.
"Tohle si myslíš? Já to nechápu. Vždyť jsme přátelé. Byli jsme..nebo.." Mumlal zmateně. Zrovna začalo pršet. Dnešek je čím dál lepší. Nadechla jsem se.
"Nech to být." Křikla jsem na něj. Páni, jsem vážně docela přecitlivělá. Chybí mi moje Bad ass já, kterému bylo všechno jedno.
"Fay! Já jsem chtěl, aby to bylo jinak, ale tys byla věčně nalepená na Lockwooda!" Déšť zesílil. Byli jsme oba promočení a křičeli na sebe. Bylo to vlastně docela ulevující.
"Nemluv o Tylerovi! A tys byl ten, kdo mě poslal do háje s tím svým Vždycky to bude Elena. Já jsem byla s Tylerem jen proto, abys.." Bože můj. Zavřela jsem pusu a naše pohledy se protnuly. Stáli jsme tam a přišlo mi, že si hledíme do očí snad tisíc let. Ve tváři měl jakýsi výraz, vyzařující něco mezi hněvem a zklamáním. Nikdy jsem polovinu z těch věci říct nechtěla. Trochu se to vymklo kontrole. Vypařila jsem se.


Předchozí část -------------------- Následující část

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jsi Team Ivy x Team Fay ?

Team Ivy!
Team Fay!

Komentáře

1 Alexis Dark Alexis Dark | E-mail | Web | 19. října 2012 v 12:18 | Reagovat

To se nám to ale parádně zamotává co? :-D

2 Ta nejhloupější, 14 let Ta nejhloupější, 14 let | Web | 20. října 2012 v 18:28 | Reagovat

Přeju Ti aby to bylo lepší, a děkuju :-)

3 Áduš Áduš | E-mail | Web | 20. října 2012 v 18:33 | Reagovat

Děkuji za gratulaci a  jinak píšeš skvěle ;) :-)) četla jsem to ..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.