37. kapitola

12. listopadu 2012 v 20:59 | Ell |  The Vampire Diaries - Never and Forever
Znovu se omlouváme za tu příšerně dlouhou pauzu. Opět je to kapitola z pohledu Ivy, druhá adminka nemá čas. Slíbená nová povídka určitě bude, tato stávající bude také nadále pokračovat :) Opravdu mě štvou ty dlouhé prodlevy mezi kapitolami, ale co naděláme, určitě to znáte. Od teď pokud to dtuhá adminka nebude stíhat do max. 4 - 5 dnů, napíšu to já nebo naopak.
Hezký zbytek večera :)

*Z pohledu Fay*
Někdo zvonil. Bylo kolem šesté a já se pořád válela. Po té včerejší oslavě jsem byla mrtvá. Přemohla jsem se a vstala. Otráveně jsem se dobelhala až ke dvěřím, které byli otevřené. Zatajil se mi dech. Stál tam starý muž s kamennou tváří. Bohužel jsem tušila, o koho jde. Sakra, sakra, sakra! Co mám teď dělat?

"Zdravím. Faylinn Mikalesonová? Těší mě." Pousmál se, pokynul hlavou na pozdrav a bez pozvání vešel dovnitř. "Prosím nepokoušej se proti mně bojovat. To ani jeden z nás nechce." Posadil se na můj gauč a vyčkával. Po chvíle civění na něj jsem se posadila do křesla.
"Vy jste ten čaroděj, že? Aaronův učitel." Polkla jsem. Šla z něj vážně hrůza.
"Přesně tak, drahá. Moje jméno je Kain. A mým účelem není ti ublížit. Nikomu z vás."

* Z pohledu Ivy *
Válela jsem se s Mattem na gauči a sledovala film, který běžel v televizi. Typické nedělní upršené odpoledne, kdy se chcete jen válet a nic nedělet. Skoro nic. Bůh mi ale tuhle klidnou idilku zjevně neplánoval dopřát, protože mi po chvíli zazvonil mobil. Byla to velice stručná zpráva od Fay - S.O.S a zatím ještě vykřičník, který měl zjevně dodávat zprávě patřičnou důležitost. Povzdechla jsem a koukla zbědovaně na Matte, který se taky netvářil moc vesele.
"Oni ti nedají pokoj ani na jeden den, co?"
"Vypadá to, že ne. Promiň. Asi se něco stalo, musím běžet." Políbila jsem ho na rozloučenou a spěchala k Fay. Byla jsem skoro u ní, když jsem omylem vrazila do podivného chlápka, kousek od jejího domu. Zatvářil se a vytřeštil na mě oči tak, že bych se radši propadla do země. Tohohle chlápka bych vážně nechtěla potkat někdy v noci. Ačkoli jsem upír.
"Omlouvám se Vám, slečno." Kývl hlavou a rychle spěchal pryč. Pronásledovala jsem ho pohledem. Bylo na něm něco divného. Hodně divného. Zakroutila jsem hlavou a pokračovala v cestě. Byl to jenom starý páprda, nic divného.
Vkradla jsem se k Fay domů, bez klepání. Čekám, že SOS zpráva, je nalehává, takže klepání nebude třeba. Našla jsem sestru v obývaku roztaženou po celém gauči, s perfektně broušenou skleničkou v ruce. Dvě hodiny odpoledne a ona už to do sebe klopí. Neskutečné.
"Takže.. Co bylo tak šíleně naléhavého?" Založila jsem si ruce na prsou a usmála se. Fay rozhodně nevypadala, jako by se schylovalo k bitce. Zamyšleně ale vypadala. Otočila obličej mým směrem, takže jsem uviděla, jak se tváří.
"Byl tu Kain."
"Kain? Nějaký tvůj nový objev? Chudák, lepší jméno mu vybrat nemohli.. Zní to jako ten Kain z Bible." Uchechtla jsem se, dělala jsem si z ní srandu. Jí to zjevně vtipně nepřišlo. Zatvářila se ještě zmučeněji.
"Jo.. No.. Zas tak daleko od pravdy nejsi.. Kromě toho že je to můj objev. Zas tak ujetý vkus nemám."
"Daleko od pravdy? Myslím, že to trochu.. nechápu." Kývla hlavou ke křeslu, takže jsem si do něj sedla.
"Víš, že našeho "kamaráda" Aarona zabil nějaký čaroděj, jeho učitel.. no, tak.."
"Neříkej mi, že.. "
"Přesně to ti říkám. Jmenuje se Kain. Jen tak si u mě zazvonil a rozhodl se mi povědět svou rodinnou historii. Nerada to říkám, ale je snad ještě pestřejší než ta naše. Asi znáš, ten pířběh z Bible. Ten o Ábelovi.. a Kainovi." Pomalu jsem se začínala bát. Naklonila jsem hlavu na stranu a naznačila jí ať pokračuje. "Tak to asi nebude jenom nějaká ujetá pohádka. Kain je zjevně opravdu mocný a.. hodně starý."
"Tak starý, že by ten.. ten příběh.. mohl být o něm?" Upíři, duchové, čarodějky, vlkodlaci, hybridi.. Ale tohle? Tohle fakt ne. Čaroděj z Bible? Fay bohužel přikývla.
"Vtipný, co? Jen tak si sem nakráčí nějaký čaroděj, který tvrdí, že se o něm píše v Bibli a chce nám strašlivě pomoct."
"Pomoct? A to s čím?" Pozvedla jsem obočí. Fay si dala s odpovědí na čas.
"S naším poutem. S rozpojením našeho pouta. Řekl, že by ho dokázal.. odstranit, nebo co." Pozvedla jsem obočí ještě víc, pokud to šlo. O tomhle jsem přemýšlela tisíckrát, hlavně v časech, kdy jsem chtěla nejvíc ze všeho vidět Fay s kolíkem v hrudi. Tyhle doby už jsou ale pryč a teď když už je to naše rozpojení nadosah.. vlastně si nejsem jistá, jestli jsem vůbec ráda.
"Jen tak? Všechno má svojí cenu. Určitě by nám nepomohl jenom z dobré vůle."
"Říkal že ano. Teda, z našeho "rozpojení" prý načerpá velkou moc." Pokrčila rameny.
"A ty mu věříš?" Podivila jsem se.
"Tys ho neviděla. Vypadal fakt věrohodně. Je hodně starý, takže si myslím že bude mít velkou morálky a jen tak někoho přímo nepodvede. Něco jako Elijah." Ušklíbla se.
"Já nevím.. Neměl by si promluvit s námi oběmi?" Podivila jsem se.
"Když byl na odchodu, tak se zmiňoval, že se tě pokusí vyhledat."

Uběhly asi dvě hodiny, když už jsem mířila ke mně domů. Byla už tma. Tak strašně nesnáším zimu. Nejhorší období v roce. Společně s podzimem. Brouzdala jsem se přes městský park mokrým listím a umírala nad tím, jak budou vypadat moje boty až se z toho hnoje dostanu. Fuj.
Zaslechla jsem křik. Byl hodně tlumený, takže normální člověk by ho neslyšel. Zaposlouchala jsem se do křiků přicházejících - jak jinak - z postarnní uličky. Někdo vyděšně prosil někoho. Ten někdo se zase omlouval, ale hlas moc lítostivě neznil. Poslouchala jsem ještě pár vteřin, když se mi ten dominantní hlas stačila rozpoznat. Caroline. Co tam sakra děláš Caroline? Rozběhla jsem s k uličce, a o pár sekund déle ucítila krev. Zarazila jsem se, když jsem to spatřila. Caroline právě někomu trhala hrdlo. Ta někdy milá, blonďatá Caroline právě někoho zabíjela. Ta Caroline, která se tahá s mým otcem. Pomalu se stává jím. Rozzuřila jsem se a odtrhla Caroline od její oběti, která bezvládně spadla na zem, bez známek života. Zavrčela na mě, obličej měla celý od krve. "Caroline!" Zakřičela jsem a ní. Chvíli na mě zuřivě koukala a po chvilce se na jejím obličeji začala zračit panika.
A najednou byla pryč.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Koho byste chtěli vidět v nové povídce?

Klaus 26.4% (19)
Caroline 19.4% (14)
Damon 15.3% (11)
Stefan 5.6% (4)
Kathrine 8.3% (6)
Elena 5.6% (4)
Rebecca 5.6% (4)
Matt 6.9% (5)
Elijah 6.9% (5)

Komentáře

1 Alexis Dark Alexis Dark | E-mail | Web | 18. listopadu 2012 v 9:41 | Reagovat

Super kapitola. Je to krásně napsaný a pohodově se mi to četlo. Ale tou Caroline jste to zabily. Prostě nemám slov... :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.