40. Kapitola (Part I)

28. listopadu 2012 v 17:05 | Niks |  The Vampire Diaries - Never and Forever
Pěkný podvečer :) Zatím pro Vás mám pouze mou část, na tu od Ell si budete muset chvilku počkat. Ale všeho se brzo dočkáte :)

*Z pohledu Ivy*
Rozhlížela jsem se po pustině, uprostřed ničeho, daleko od města a jakékoli potenciální civilizace. Louku osvětloval měsíc v úplňku.


"Fakt nechápu, proč všechno magický se musí dělat o úplňku." Svraštila Fay obočí a snažila se zjevně uklidnit humorem. Vypadala stejně nervózně jako já. Přece jenom, kdo by nebyl, Kain nás seznámil jen s okolními věcmi, ale to hlavní vlastně ani nevíme.
"Jasně, proč se to nemůže dělat v poledne?" Zeptala jsem se. Kain, který právě něco sypal na zem a chodil do kola se zastavil. Bohužel nepochopil, že má otázka byla pouze řečnická.
"Měsíc má už od počátku věků mystickou moc. Vše, co se vykoná za jeho svitu, má větší tendenci k úspěchu." Odpověděl a pokračoval v rozhazování čehosi. Vrhly jsme na sebe s Fay otrávený pohled. Chtěly jsme to mít za sebou. Pořád jsem nemohla uvěřit, že se to vážně stane. Už nebudu oslabená, když bude oslabená Fay. Neumřu, když umře ona. Ne, že by měla umírat. Všechno, co Kain dělal, se zdálo hotovo a on přešel ke své brašně, která vypadala jako z minulého staletí. Nejspíš byla ale asi o mnoho století starší. Vytáhl z ní lahvičku, ve které byla tekutina fialovomodré barvy, která už jen barvou vypadala vyloženě jedovatě. Prosím, ať to nemusíme pít. Otočil se a ještě něco štrachal ve své "kabelce". Když se otočil, držel v rukou zlaté poháry s vyrytými ornamenty. Vypadaly opravdu monumentálně.
"Prosím, tohle vypijte. Pomůže to rituálu." Začala jsem se tvářit nejistě a Fay se ušklíbla.
"Tohle teda pít nebudu. Vypiju hodně věcí, ale tohle.. nevypadá to moc zdravě." Šklebila se. Kain na ní upřel výraz, který měl vypadat asi výhružně a prosebně zároveň.
"Vypijte to. Věřte mi. Nic to s vámi neudělá." Přikývl a snažil se nás uklidnit. Oddechla jsem si a vzala pohár do rukou a kývla na Fay.
"Dobře, dobře." Odeskla a vzala si svůj pohár. Ťukly jsme si a hodily to do sebe. Nejdřív to nechutnalo nijak. Vůbec nijak, jako voda. Po chvíli to ale začalo střídat všechny chuti, připadalo mi, jako by byl můj krk v plamenech. Odkašlala jsem si, Fay jenom kroutila hlavou se sevřenými ústy. Ta je na podobné věci zvyklá víc než já.
"Velmi dobře. Teď se postavte do tohoto kruhu." Řekl a pokynul rukou. Přešli jsme tedy s Fay tam, kam ukazoval, on se vydal hned za námi. Stáli jsme uprostřed kruhu. Předal nám velkou knihu, která vážila snad 5 kilo.
"Postavte se proti sobě. Tento text budete číst společně se mnou." Objasnil situaci. Bylo mi z toho všeho skoro na omdlení. Podívala jsem se na onen text, který byl psán latinou. Fay i já jsme latinu uměly, takže nám to nedělalo žádný problém.
"Připravené?" Dotázal se. Koukala jsem na Fay. Obě jsme přikývly.
"Dobře tedy." Zhluboka se nadechnul a zavřel oči. Neřekl nám, že je to důležitá část programu, tak jsem je - stejně jako Fay - nechala otevřené. Chtěla jsem vědět, co se kolem mě děje. Zamumlal několik slov a kolem nás se zvedla ona "věc", kterou před tím pohazoval do trávy. Vypadalo to jako malé černé kamínky, lesknoucí se ve světle měsíce. Tvořily bariéru, vysokou skoro jeden metr. Čekala jsem plameny, ne nějaké šutry jako z pohádky. Vypadalo to ale pěkně.
"Co to sakra.. ?" Snažila se zeptat Fay, ale Kain jí pozvednutou rukou utnul. Uraženě se zamračila. Kain opět pokračoval v mumlání a po pár minutách nám naznačil, abychom se přidaly. Začaly jsme pomalu číst psaný text. Všechno to znělo tak strašně historicky. Moje vysněné plameny se také konaly. Ty malé černé kamínky, začaly zběsile rotovat, všechny bouchly a vyšlehly z nich plameny, které tepaly stejně vysoko jako se vznášely kamínky. Fakt ujetý. Přestal zaříkávat a stejně tak my. Přešel k nám s dýkou v ruce. Tohle jsem nesnášela ze všeho nejvíc. Řezání. Dýka měla pozlacelou rukojeť, a byly do ní vyryty stejné ornamenty, které byly i na pohárech.
"Dovolte." Řekl s nataženou rukou. Fay mu podala svou ruku, dýkou jí projel celou dlaní, z které se ihned začala řinout krev. Podala jsem mu s nechutí i svou ruku, do které mi řízl stejně jako Fay. Bolelo to tak nějak jinak, než obyčejným nožem. Sevřela jsem dlaň a nechala krev skapat, na jakýsi další ornament, který vypadal jako obrovský talisman. Moje a Fayina krev, která na něj skapávala postupně mizela, jako by se do něj vsakovala. Děsivý. Pokračovaly jsme v dalším zaříkávání. Když nám zbýval poslední odstavec, začalo se od "nikud" objevovat zářivě bílé světlo, které bylo přesně mezi mnou a Fay. Postupně se zvětšovalo. Bylo těžké číst, když bylo všechno ozářené světlem, ze kterého mě štípaly oči. Kain se usmíval. Světlo se zvětšilo natolik, že pohltilo mě i Fay. Cítila jsem se naprosto šíleně a vyděšeně. Nemohla jsem dýchat, světlo jako by vniklo "do mě" a něco ze mě rvalo. Dolovalo to ze mě kus duše. Pokud nějakou duší mám. Najednou se to světlo zmenšilo do malého světýlka a vlétlo to do Kaina. Jeho tělem projela zář, skoro jako při zásahu elektrického proudu. Rozklepaly se mi ruce. Z talismanu vyšlehlo něco dalšího, co mě i Fay odhodilo několik metrů dál. Jediné co jsem viděla, byly mžitky před očima. Bílé a černé tečky, které mi blikaly před očima. Cítila jsem, jak postupně upadám do bezvědomí a snažila se to potlačit. Pokoušela jsme se to vše rozehnat a k mému udivení se mi to podařilo. Fay ležela kousek ode mě. Chtěla jsem vstát, ale byla jsem moc slabá a tak jsem se k ní začala plazit.
Snažila jsem se jí probrat, ale moje podvědomí mi našeptávalo, že je něco špatně. Hodně špatně.
Vypadala tak nějak.. jinak.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Koho byste chtěli vidět v nové povídce?

Klaus 26.4% (19)
Caroline 19.4% (14)
Damon 15.3% (11)
Stefan 5.6% (4)
Kathrine 8.3% (6)
Elena 5.6% (4)
Rebecca 5.6% (4)
Matt 6.9% (5)
Elijah 6.9% (5)

Komentáře

1 Alexis Dark Alexis Dark | E-mail | Web | 28. listopadu 2012 v 18:38 | Reagovat

Ježiš... Neříkejte mi, že z nich uděláte lidi! O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.